Detailní popis produktu
Rýže kulatozrnná krátká (short) 500 g
-
kulatozrnná rýže je malá a baculatá, má vysoký obsah škrobu, a proto snadno pohlcuje vodu. Po uvaření je měkká, lehce lepivá a krásně krémová. Snadno zasytí a je přirozeně bezlepková.
-
použití: hodí se ideálně na přípravu krémového rizota, sushi, ale také na chutné nádivky či sladké rýžové kaše a koláče či na španělskou paellu.
-
způsob přípravy rizota: na rizoto si nejdříve osmažíme cibulku (případně také česnek) na másle či olivovém oleji, za chvíli přidáme rýži a společně chvíli restujeme. Pro kvalitní chuť italského rizota je vhodné přidat asi skleničku vína a nechat odpařit. Poté postupně přiléváme nejlépe horký zeleninový vývar (můžete také vodu) a promícháváme asi po dobu 20-25 minut, dokud rýže nezměkne a všechna voda se neodpaří. Na závěr přidáme další máslo a hoblinky parmezánu.
-
nutriční hodnoty na 100 g:
-
energetická hodnota 1530 kJ/366 kcal
-
tuky 0,4 g, z toho nasycené mastné kyseliny 0 g
-
sacharidy 80,4 g, z toho cukry 0 g
-
bílkoviny 6,7 g
-
sůl 0 g
Jak si zvolit správnou rýži
Rýži miluje většina z nás. Připravit ji lze na sladko či slano, jako součást obědu, večeře i snídaně.
Rýže na 100 způsobů
V podobě chlebů, ranních snídaňových kaší, nejrůznějších sladkých dezertů. Ve své podstatě to vše vypadá zdravě, neboť rýže si od pradávna nese statut dietní potraviny. Dnes si však ukážeme, že ne každá rýže a ne každý rýžový pamlsek skutečně patří na seznam tělu prospěšných výrobků.
V Asii nebo u nás
To, čím je pro střední Evropu pšenice, je pro celou Asii rýže. Její kořeny sahají do daleké Číny, zhruba 8000 let nazpátek, odkud byla převezena do Indie, kde díky odlišným přírodním podmínkám a křížení mění svou původní strukturu. Kolem roku 300 př. n. l. poznává rýži také slunné Řecko, právě díky Alexandru Velikému, odtud je pak jen krůček do celého středomoří a následně do severní Afriky. V Evropě však brzy dochází k výraznému útlumu, neboť stojaté vody, potřebné pro základ rýžového pole, jsou zároveň živnou půdou pro hejna komárů rozšiřujících malárii.
Druhy rýže
Vraťme se však k rýži jako takové, tedy potravině, která zdobí nejeden český talíř, kdy se ji budeme snažit pochopit tak, abychom příště sáhli po její nejlepší možné variantě. Rýže totiž existuje nespočet druhů. Za dobu, co doslova vzkvétá, několikrát změnila svou strukturu. Je dána chuťovým aspektem, jemností, množstvím vlákniny, dále také minerály či vitamíny, které se nesprávným zpracováním vytrácejí kosmickou rychlostí. Mnozí z nás používají klasickou rýži bílou, z níž gurmáni upřednostňují voňavou rýži jasmínovou či Basmati, dále pak rýži červenou, natural či nepravou odrůdu, tzv. rýži indiánskou. To vše však není zdaleka všechno, protože rýži ještě dělíme podle způsobu užití. Mnozí z nás používají tzv. sushi rýži, která je měkká a tedy snadno použitelná k zavinutí do řasy, arborio, jež je zase základem pravého italského rizzotta.
Loupaná a neloupaná
Vždy je lepší konzumovat rýži, které zůstala povrchová slupka, případně alespoň její malá část. Takové zrno pak zachovává celou řadu biologicky aktivních látek, taktéž i vlákninu, která udržuje stabilní hladinu krevního cukru. Čím méně vlákniny, tím je rýže pokládána za dietnější potravinu. Dietní však chápejme jako léčebný, šetřivý. Představme si pacienta po operaci střeva, který jednoduše vyšší procento vlákniny nezvládne, proto je mu předepsána tzv. šetřící dieta, během které konzumuje vysoce opracované potraviny, které jsou vlákniny prosty, a tedy nezatíží oslabený zažívací trakt. My ostatní však upřednostněme rýži, která si naši energii zaslouží, to znamená rýži, která obsahuje i povrchovou slupku zrníčka. V opačném případě totiž velmi rychle rozkolísáme hladinu krevního cukru, budeme hladoví, mající tendence se dojídat, čímž rozpohybujeme také naši tělesnou váhu.
Rýži dělíme
podle tvaru zrna na:
- dlouhozrnnou
- střednězrnnou
- kulatozrnnou
podle stupně omletí na:
- neloupanou
- pololoupanou
- loupanou
Z výživového hlediska ani tak nesejde na jejím tvaru, jako právě na způsobu opracování. Již víme, že čím je rýže opracovanější, tím méně si z ní naše tělo vezme. Budeme hladovější, unavenější, rychle se zvýší hladina krevního cukru, budeme přibírat na váze. Což samozřejmě nechceme, proč také : -).
Druhy bílé rýže
„Nejhorším“ druhem rýže je prakticky ta cenově nejdostupnější, tedy rýže bílá, ve varných sáčcích, prosta vší vlákniny. Glykemický index 90, více má pak již jen glukóza a pivo. Nabídne jen malé množství živin, které se vařením velmi rychle vytratí, rozptýlí do vody. Pokud vaříme rýži dle starého osvědčeného receptu, to znamená hrnek rýže a 2 hrnky vody, veškerá voda se vyvaří či absorbuje, čímž přicházíme jen o minimum minerálů. Oblíbené rýže v sáčku však vaříme ve větším množství vody, kterou poté bez užitku vylijeme.
Dalším oblíbeným druhem rýže bude rýže Parboiled, která je rovněž zbavena vlákniny, nicméně před samotným loupáním je vystavena vyšší teplotě a tlaku. Tímto se část výživných látek teleportuje ze slupky do zrnka. Ve své podstatě je na tom podobně jako výše zmíněná předvařená rýže, obsah minerálních látek je však 2 x vyšší, minerály se tolik nevyluhují. Ani zde bych však nemávla zeleným praporkem a od této rýže se držela dále. Glykemický index je totiž stále vysoký a na hladinu krevního cukru má velmi špatný vliv.
Další odrůdou bílé rýže je Basmati a rýže Jasmínová, tyto dva druhy vykazují nižší glykemický index. Jasmínovou rýži doporučuji dětem, neboť je jemnější a voňavější, u dospělého strávníka bych pak upřednostnila rýži Basmati, jejíž glykemický index je zhruba 50. U rýže jasmínové cca 70. Tyto dvě rýže lze připravit již výše zmíněným technologickým postupem, kdy na 1 hrneček rýže upotřebíme 2 hrnečky vody. Necháme vařit, bez poklice. Jakmile se vytvoří tzv. parovodní tunýlky, stáhneme z ohně, přikryjeme poklicí a necháme dojít. Tímto způsobem si rýže zachovává svou jemnou harmonickou chuť, aniž bychom vodu museli slévat.
Rýže neloupaná
Zcela jinou odnoží pak bude rýže neloupaná, jejíž zrna jsou jen vymlácená, bez odstraněné slupky. Jedná se o rýži, která je naprosto přirozená, plná vlákniny a mikroživin. Její glykemický index je nižší než 50. Rýže Natural je na tom obdobně, pouze s tou výjimkou, že její vrchní slupka je částečně obroušená. Klíček je zachován. Glykemický index zhruba 50. Všem diabetikům doporučuji, aby konzumovali právě tyto dva druhy rýže, hodnota na glukometru a nejen ta jim bude důkazem.
Tyto dvě rýže je třeba déle povařit, také není dobré skladovat je do zásoby, neboť díky vyššímu procentu tuku snadněji žluknou. Samozřejmě, pokud jsme na šetřící dietě, bude dobré vyměnit za rýži jasmínovou. V opačném případě však nevidím důvod, proč tuto rýži zcela vynechat. Jedná se o pochoutku s mnoha benefity.
Indiánská rýže
Ráda bych zmínila také rýži Indiánskou. Ta sice není rýží v pravém slova smyslu, jedná se o potravinu, která je opatřována sběrači plavícími se na loďce. Její chuť je oříšková a velmi jemná, disponuje hezkým množstvím draslíku, vlákninou, vitamínem E. Pro občasné oživení jídelníčku je více než báječná. Její jedinou nevýhodou může být pouze vyšší cena, proto se mnohdy prodává ve směsi s rýží Natural. Za zkoušku a gurmánský zážitek však stojí : -). Jen pro zajímavost, glykemický index je roven číslu 35. Nerada potraviny tabulkuji, nicméně, čím nižší glykemický index, tím se jedná o přirozenější a tělu bližší potraviny, které nabízejí, mimo jiné, také vlákninu. Vlákninu, na kterou se v dnešní době zapomíná a která je důležitá pro zachování správného fungování těla.
Vybírejme tedy s nejvyšší pečlivostí, neboť vše, co zaséváme, jednoho dne se navrátí…