Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:unas@jentonej.store
    Domů / Potraviny / Zdravé mlsání / Křupky / Šmajstrla Pohanková krupice 400 g

    Šmajstrla Pohanková krupice 400 g

    Kód: POH 006
    Neohodnoceno
    Pohankový mlýn Šmajstrla
    60 Kč / ks
    Skladem (5 ks)
    Můžeme doručit do:
    14.3.2025
    Možnosti doručení
    Zdravě zabaví i zasytí. Mňamka při posezení s přáteli, při sledování filmu v televizi, při čtení knížky, pro děti jako svačinka doma i na výletě.
    Bezlepkové pohankové křupky se hodí pro každého dospěláka i malého neposedu. Skvělá zdravá alternativa klasických smažených brambůrků.

    Detailní informace

    Detailní popis produktu

    Šmajstrla Pohankové křupky slané 50 g
    • pohankové křupky ke křupání
      • slané jsou výbornou volbou k uspokojení chuťových buněk
      • extrudované, lehoučké, zasytí hladová bříška a uspokojí chutě na slané "hřešení"
      • vyrobeny pouze z pohanky, lehce dochucené solí, bez oleje, konzervantů a barviv - prostě jen a jen příroda
      • vyrobené s láskou z ČESKÉ pohanky na Moravě v Pohankovém mlýně Šmajstrla. Nevěříte? Přečtěte si rozhovor s pátým mlynářem v generaci Šmajstlů ZDE.
      • přirozené bezlepkové
    • složení:
      • pohanka, voda, sůl max. 2 %
      • bez lepku (obsah gluténu < 20 mg/ kg)
    • skladování: Skladujte v suchu při teplotě do 20°C. Chraňte před přímým slunečním zářením a teplem.
    • výživové údaje ve 100 g výrobku:
      • energetická hodnota 1530 kJ/364 kcal
      • tuky 1,9 g, z toho nasycené kyseliny 0,39 g
      • sacharidy 76,3 g, z toho cukry 0,41 g
      • bílkoviny 9,2 g
      • sůl 2,1 g
    • pro zvídavé: pohanka obsahuje velké množství rutinu, vitaminu, který zvyšuje pružnost cév. To je k nezaplacení u hemoroidů, křečových žil, popraskaných žilek, ale i při častém krvácení z nosu.
      • rutin, známý také pod názvem vitamin P, pomáhá v boji s hemoroidy, křečovými žilami a omezuje krvácení z dásní a z nosu. Zlepšuje také pružnost cévních stěn a omezuje jejich lámání, díky tomu se v cévách neukládá tolik škodlivého LDL cholesterolu.
      • podporuje imunitní systém
      • má také antioxidační účinky, což v praxi znamená, že likviduje volné kyslíkové radikály, a to ho řadí do skupiny protirakovinných látek
      • obsahuje významné množství cholinu. Přestože mezi nejvýznamnější zdroje cholinu patří živočišné produkty, kterých jí západní společnost nadbytek, u velké části populace je příjem cholinu nízký - až 90 % lidí ho má nedostatečný příjem - viz info pod čarou
    • pohanka patří mezi pseudoobiloviny a neobsahuje lepek, stejně jako amarant nebo quinoa, a hodí se proto při bezlepkových dietách
      • neloupaná pohanková semínka jsou ve své původní podobě tmavě hnědá, mají tvrdou slupku. V takovém stavu jsou nepoživatelná, ale využijete je k nakličování nebo třeba k výrobě krmiva pro ptactvo.
      • pohankové kroupy - poté co se zrna zbaví tvrdé slupky (termicky nebo mechanicky), vzniká loupaná pohanka neboli kroupy. Pohankové slupky se hodí jako náplň do vyhřívacích polštářků a matrací nebo k přípravě čaje bohatého na rutin.
      • pohankové lupínky a vločky - oloupaná zrna (kroupy) slouží jako základní surovina pro další zpracování. Z krup se napařováním a lisováním zrn vyrábí také bezlepkové pohankové vločky. Pokud se speciálně upraví, vznikají z nich křupavé pohankové lupínky. Nutričně bohatší variantou jsou pak klíčené pohankové lupínky Semix, vyráběné z naklíčených zrn. Ta se pyšní větším množstvím vlákniny, lepší stravitelností a výživovými hodnotami než nenaklíčená zrna.
      • pohanková kaše, lámanka a mouka - když se zrna (kroupy) nalámou na menší kousky, jedná se o pohanku lámanku a z ní se vyrábí pod vysokým tlakem a teplotou různé druhy pohankové kaše, které jsou díky tepelné úpravě připraveny k okamžité konzumaci. Po namletí krup najemno vzniká pohanková mouka.
    • zařaďte pohanku do jídelníčku aneb recepty z pohanky
      • pohankové kroupy i lámanku si jednoduše můžete představit jako rýži a používat je ve všech receptech, kam se vám hodí rýže
      • pohanková mouka najde využití všude tam kde ta klasická pšeničná
      • pohankové kaše, vločky a lupínky využijete k přípravě rychlých a nutričně vyvážených snídaní. Dají se upravit jak naslano, tak nasladko.
    • blahodárné účinky klíčených potravin na zdraví - hodně muziky za málo peněz :-)
      • podporují zdravou funkci střev
      • zlepšují stravitelnost jídla
      • obsahují průměrně o 13 % více vlákniny
      • mají nízký obsah kalorií a vyšší nutriční hodnotu
      • regulují hladinu cukru v krvi
      • výsledky několika výzkumů dokonce naznačují, že pravidelná konzumace klíčků pomáhá předcházet kardiovaskulárním chorobám 

    Pohanka pro radost i pro zdraví
     
    Zatímco v minulosti patřila pohanka za plodinu chudých lidí, za rostlinu odolávající drsnějšímu klimatu hornatého Valašska, dnes patří k moderní součásti zdravého talíře a její výživné přednosti vyzdvihuje kdejaká učebnice zdravého stravování.
    Pohanka je přirozeně bezlepková plodina a tak ji uvítají především celiaci. Zároveň obsahuje rutin, látku, která má mimořádné účinky pro pružnost cév, proto se pravidelná konzumace pohanky doporučuje především starším lidem, při potížích s hemeroidy nebo při praskání očních cévek.
    Zbývá vyřešit jediné: Jak to udělat, aby to, co je zdravé, bylo zároveň chutné?
    Kupte si správnou pohanku
    Možná si teď pro sebe mumláte pod vousy (dámy pochopitelně nikoli pod vousy, nýbrž pod depilované chloupky), tak abych to neslyšela, že jste už pohanku ochutnali a že se k ní nejspíš vracet nehodláte. Že byla dost divná, chuťově poměrně agresivní a měla hodně nepříjemnou pachuť.
    Než se k pohance obrátíte zády docela, měli byste vědět, že za váš špatný zážitek nejspíš může nevhodná vstupní surovina. Tedy špatná pohanka. Čím to?
    Pohanka má pevné slupky, je poměrně obtížné z nich krupky vyloupat. Průmyslově se na to jde dvěma hlavními způsoby: mechanicky nebo pomocí vysokého tepla. Mechanický způsob je mnohem šetrnější, taková pohanka pochází například z tuzemského mlýnu Šmajstrla ve Frenštátě pod Radhoštěm.
    Při loupání vysokým teplem se nejen ničí některé cenné látky v pohance, ale navíc se mění chuť i vůně této suroviny. Právě vysoké teplo může za podivnou pachuť a divoké zážitky na talíři.Takovou pohanku však naštěstí snadno poznáte. Když si k ní přivoníte, ucítíte kouř či oheň. Mechanicky loupaná pohanka má spíš zelenou či khaki barvu, zatímco tepelně loupaná pohanka je mnohem víc hnědá.
    Dovozová pohanka většinou prochází vysokým teplem při loupání. Při nákupu tedy sledujte nejen barvu pohankových krupek, ale taky zemi původu, je to opravdu důležité. Pokud jste si toho doposud nevšímali, tepelně loupaná pohanka může být důvodem, že vám na talíři vůbec nechutnala, i když jste se hodně přemáhali.
    Takže raději ještě jednou: Každé vaření začíná nákupem a u pohanky to platí s třemi vykřičníky a podtrženo podle pravítka.
    Základní recept na vaření pohanky
    Pokud začnete na pohanku nahlížet jako na rýži, značně vám to pomůže objevit její mnohostranné kuchyňské využití. Celou, loupanou pohanku (označovanou jako kroupy) nejvíc upotřebíte jako přílohu, v takovém případě se pohanka zvolna dusí s vodou v poměru 1:2.
    Pokud bych to měla převést na konkrétní váhy a míry, na 100 g pohanky (což je asi půl hrnku) budete potřebovat 250 ml vody (tedy hrnek). To jsou poměry, které se docela dobře pamatují. 
    Další podoby pohanky
    Když se podíváte, v jakých úpravách a v jakém stupni mletí se pohanka prodává, otevřou se vám v kuchyni další možnosti. Pohankovými kroupami, o kterých jsem se už zmínila, to teprve začíná.
    Seženete i lámanku, kterou oceníte především do náplní a nádivek a která se nemusí vařit tak dlouho.
    Pravděpodobně natrefíte i na pohankovou mouku. Tu použijte na tradiční francouzské pohankové palačinky, nazývané galettes, plněné nejrůznějšími slanými náplněmi včetně šunky, sýra, sázeného vejce, špenátu nebo kysaného zelí. Skvělé jsou i pohankové vafle.
    Zábavu zažijete i s pohankovými těstovinami, ty se nebojte zaměnit za běžné pšeničné především v zeleninových salátech. Italové dovedli k dokonalosti použití pohankových těstovinových flíčků, smíchaných s bramborami a kapustou, dochucených sýrem a šalvějí. Tenhle skvost se jmenuje pasta pizzoccheri a rozhodně stojí za pozornost, pokud ho někdy potkáte.
    A konečně můžete využít pohankové slupky třeba na čaj.
    Moje dnešní recepty se drží pěkně při zemi, podobně jako valašská strava. Kombinují tradiční chutě, které k pohance odjakživa patří: cibuli s česnekem, majoránku, vůni uzeného masa, brynzu, kysané zelí a brambory.
    Nechte si chutnat a nebojte se do komentářů přidat vaše další pohankové skvosty, které jsem v článku nezmínila.
     
     
    Cholin - vitamin B4
    základní živina důležitá pro udržení mentálního i fyzického zdraví
     
    Jak to udělat, abyste jej měli dostatek:
    • nejčastěji se setkáte s doporučením živočišných zdrojů cholinu (hovězí a kuřecí játra, vejce, čerstvé mořské ryby a plody), ale i pestrá a vyvážená rostlinná strava může být dostačující pro jeho příjem
    • pro vegetariány a vegany je tedy o to víc nutné zařazovat do jídelníčku co nejvíce potravin bohatých na cholin a v případě náročnějších období (aktivní sport, těhotenství, zkouškové období) využít i doplňky stravy
    • z rostlinných zdrojů patří mezi potraviny s nejvyšším množstvím cholinu naklíčené obiloviny, hořčičná semínka a luštěniny, brokolice, kapusta, ořechy, semínka, celozrnné potraviny a houby - zejména shiitake
    • studie odhalují stále více otazníků:
      • většina lidí nezískává ve stravě dostatek cholinu, přestože konzumují potraviny bohaté na cholin, protože část cholinu se ve skutečnosti nevstřebává - existují určité individuální faktory, ztěžující jeho vstřebávání. To je s největší pravděpodobností způsobeno genetickými faktory. Například podle vědců může mít až 50 procent populace geny, které zvyšují potřebu metylu ve stravě, a protože cholin je hlavním zdrojem metylových procesů, může to vést u těchto lidí k jeho nedostatku.
      • vědci stále diskutují o tom, kolik cholinu by se mělo veřejnosti doporučovat jako DDD (doporučená denní dávka), protože se zdá, že pokud jde o cholin, existuje široká škála potřeb, přičemž někteří lidé ho potřebují mnohem více než jiní. Proto je těžké stanovit průměrné množství.
      • nedostatku cholinu jsou vystaveni také lidé s onemocněním jater zvaným "ztučnění jater" (reverzibilní stav, kdy se v jaterních buňkách hromadí triglyceridový tuk). Tento zdravotní problém máme spojený s alkoholismem, bohužel se ale týká mnoha dalších lidí, a to zejména pokud trpí obezitou, cukrovkou, inzulinovou rezistencí a dalšími nemocemi, které ovlivňují metabolismus tuků.
    • hlavní příznaky nedostatku cholinu:
      • nedostatek energie, únava, apatie
      • ztráta paměti, poruchy učení
      • zhoršení kognitivních funkcí
      • bolesti svalů
      • výkyvy nálady
      • nedostatek cholinu se zřejmě také podílí na zhoršování kognitivních funkcí souvisejících s věkem, včetně ztráty paměti a Alzheimerovy choroby. Cholin totiž pomáhá při udržování neurotransmiterů a s přibývajícím věkem může docházet k poklesu nervové signalizace a projevům stařecké demence.
    • hlavní zdravotní benefity cholinu:
      • tvoří DNA a buněčné struktury:  bez dostatečného množství cholinu v těle nemohou naše buňky správně udržovat svou strukturu a signalizovat zprávy ostatním částem těla
      • udržuje zdravou funkci jater, je přírodní lék proti ztučnění jater: přínosem cholinu je čištění jater, protože je částečně zodpovědný za hromadění škodlivého tuku v nich. Významně se také podílí na transportu cholesterolu i triglyceridů z jater do jiných částí těla, kde jsou potřeba.
      • klíčový prvek pro náš centrální nervový systém včetně pomoci při nervové signalizaci a udržování membrán mozkových buněk
        • pomáhá vytvářet tkáň v nervovém systému, která se podílí na vývoji a růstu mozku
        • pomáhá zlepšovat signalizační schopnost nervů, podpořit jejich strukturální integritu a chránit životně důležité membrány neuronů
        • působí jako prekurzor některých důležitých neurotransmiterů, včetně acetylcholinu, který se uplatňuje ve zdravé funkci nervů a svalů. Neurotransmiter acetylcholin se konkrétně podílí na paměti a učení, takže nedostatek cholinu může mít za následek špatnou koncentraci, špatnou paměť, změny nálad a další kognitivní poruchy, zejména s přibývajícím věkem.
      • je užitečný při zlepšování hladiny energie, nálady, spánkových cyklů a doby regenerace po namáhavé činnosti (mentální i fyzické)
      • správné fungování svalových nervů: je užitečný při prevenci únavy a svalových bolestí nebo zánětů po cvičení
      • pomáhá udržovat zdravé srdce:
        • cholin a foláty pomáhají při přeměně homocysteinu, což zabraňuje tomu, aby se v těle hromadilo příliš mnoho tuku, a tím je prospěšný při snižování rizika infarktu nebo mrtvice
        • i když to někteří kardiologové stále nepřijímají, po desetiletích plných nepřesností už není zvýšená hladina cholesterolu v krvi považovaná za základní příčinu ischemické choroby srdeční. Potvrzuje to mmj. studie provedená na 7 000 osobách, která ukázala, že samotný cholesterol mezi rizikové faktory pro srdeční choroby nepatří. Zvyšování hladiny cholesterolu s přibývajícím věkem je způsobeno především zvyšující se konzumací rafinovaných cukrů, zvláště glukózo-fruktózových sirupů a sacharidů (chléb, rýže, těstoviny), které se přeměňují na tuk a cholesterol.
        • ztučnění jater neboli steatóza byla před desetiletími raritou, nyní jí kvůli všydypřítomnému rafinovanému cukru a sacharidům trpí až 90 % populace a to rozhodně nikoli v souvislosti s alkoholem
        • osoby s nealkoholickým ztučněním jater - statistika z r. 1980:  90 % bylo obézních, 35 % mělo problémy se srdcem, 30 % mělo problémy se žlučníkem a 25 % trpělo cukrovkou
      • těhotné ženy potřebují ještě více cholinu než kdokoli jiný, protože cholin je rychle spotřebováván plodem, zatímco se formuje jeho mozek, buněčné struktury a nervové kanály
      • pomáhá udržet hladinu cholesterolu v optimálním množství
      • snížení inzulínové rezistence 

    Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

    Nevyplňujte toto pole:

    Bezpečnostní kontrola

    Úvod - Pohankový mlýn Šmajstrla
     
    Pokračujeme stále v tradičním loupání pohanky mechanickou cestou jako naši dědové. Dnes pohanku zpracovává a o mlýn pečuje pátý mlynář Pavel.
    V našem mlýně na Kopané ve Frenštátě pod Radhoštěm loupeme pohanku již od roku 1861 mechanickým způsobem, při němž nejsou znehodnocovány vitamíny. Naším přáním je, aby pohanka i nadále přinášela lidem zdraví, které stále zůstává tím největším bohatstvím každého člověka.
    Nejsme a ani nemůžeme být klasický e-shop, jaký znáte například od "jedniček a dvojek s elektronikou" - tedy dnes objednám a zítra to mám. Také nejsme překupníci těžící z cizí práce. Jsme mlynáři z rodu Šmajstrlů a rádi Vám naši pohanku také zašleme, ale nejprve musíme vše vyrobit a protože pohanku děláme s láskou a poctivě, zabere to trochu času. Všechna pohanka od nás je tak čerstvá, poctivá, kvalitní a vypěstovaná našimi Českými zemědělci. 
    Celá desetiletí se snažíme o osvětu naší pohanky a věříme v její vlastnosti, které jsou také po několik generací naší rodiny prokázány spokojenými zákazníky. 
    MLYNÁŘSKÉ ŘEMESLO
    V průběhu staletí se setkáváme s mnoha způsoby drcení a mletí zrní. Nejjednodušší formou bylo drcení obilí na rovném nebo mírně zahloubeném kameni ručním kamenným drtidlem. Nejstarší podobou mlýna je mlýn tažný, který se uváděl do pohybu pomocí tažných zvířat. Obrat v produkci a kvalitě mletí nastal po zavedení vodní nebo větrné síly k pohonu mlecího zařízení.
    V českých zemích má mlynářství velmi dlouhou a starou tradici. Mlynáři jako dvorští řemeslníci se objevují v knížecích a později v královských klášterech a kapitulách. S největší pravděpodobností se tenkrát jednalo o vodní mlýny. Větrné mlýny se u nás objevují ojediněle. Ve třináctém století byly stavěny na větrných místech a až donedávna se dochovaly na Olomoucku, v Moravské bráně a ve Slezsku. Překrásný exponát větrného mlýna stojí ve Valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
    MLÁDÍ
    Pokaždé, když si vzpomenu na svého dědu Františka, vybaví se mi obraz jednoho jarního odpoledne roku 1953. Jako šestiletý kluk jsem seděl na mezi a pozoroval ho: pečlivě přeorával půdu na poli, doslova se mazlil s každou hroudou hlíny, vytrhával plevel, vybíral kameny. Ty odhazoval na okraj pole, kde pak tvořily jakési hráze. Na Valašsku jim lidé říkávali hromadiska.
    Za své klukovské zážitky, které zřejmě ovlivnily celý můj život, vděčím vlastně náhodě. Do první třídy jsem začal chodit v Petrovicích u Karviné k paní učitelce Olze Bělíkové. Brzy jsem však onemocněl černým kašlem a na doporučení doktora Rottaegla mě maminka odvezla k dědovi Františkovi do Frenštátu pod Radhoštěm, abych se, jak říkala, nadýchal čistého vzduchu.
    Tehdy v dětství jsem se poprvé setkal s pěstováním pohanky, s jejím setím, sklizní i mlácením. Děda František mi vysvětloval, že pohanka potřebuje čerstvě prooranou půdu, protože klíčí dříve než plevel. "Je velkou chybou zorat pole na podzim a na jaře před setím jej pouze povláčet. Plevel má pak před pohankou předstih a zamoří celé pole," říkával. Pole před setím nikdy nehnojil, aby rostliny nevyrostly zbytečně vysoké a nepolehly. Pohanku sel vždy tam, kde v předcházejícím roce byly zasazeny brambory nebo řepa. Tyto moudrosti předků, které mi děda František předával, zůstaly někde skrytě uchovány v mé dětské hlavě a později, když jsem se rozhodl pokračovat v mlynářské tradici rodiny Šmajstrlů, se mi začaly vybavovat.
    ČTVRTÝ MLYNÁŘ
    Jednoho dne jsem si oblékl mlynářskou zástěru i já, čtvrtý mlynář rodu Šmajstrlů. Otec Arnošt náhle zemřel a ve mlýně po něm zůstala spousta nevyřízených zakázek. "Musíš to, Zdeňku, dokončit. Nikdo jiný těm strojům nerozumí," říkali mi sousedé a já se nechal přesvědčit. Měl jsem za sebou studium na pedagogickém institutu a třicet let učitelské zkušenosti v učilišti kopřivnické automobilky Tatra. 
    Ve staré mlýnici po svém otci jsem nakonec loupal a mlel pohanku rok a půl. Byla to dost dlouhá doba na to, abych se mohl alespoň ve vzpomínkách vrátit na počátek, až do svého dětství, a znovu v duchu pozorovat dědu Františka, jak na jaře před setím pohanky proorává pole nebo před bouřkou popohání koně zapřažené do vozu s nákladem pohankových snopů. Ve chvílích volna jsem listoval v poznámkách svého otce Arnošta. Do tlustého sešitu s černými deskami si zapisoval o pohance nejrůznější údaje. Viděl jsem, jak si postupně začínal uvědomovat, že se tato obilnina v budoucnu stane díky svým léčebným účinkům důležitou potravinou v racionální výživě. Společně se synem Vladimírem, mým starším bratrem, dokonce uspořádal v Nitře konferenci, na niž se sjeli pěstileté, šlechtitelé i zpracovatelé pohanky z celé republiky. Před plným sálem posluchačů otec Arnošt přednášel o zvláštní odrůdě pohanky nazývané pyra, která má i v horských podmínkách dobrou úrodnost, stejnou velikost zrn a výborné chuťové vlastnosti.
    Atmosféře mlýna jsem po onom roce a půl podlehl a za katedru se už nevrátil. Věděl jsem, že pokud chci pokračovat v mlynářské tradici, musím zařízení mlýnice zmodernizovat. Podobně, jako to svého času udělal děda František. Na řadu přišlo bourání. Z původní stavby zůstaly jen nosné sloupy a střecha. Pak jsem nechal celý mlýn vyzdít a uvnitř obložit keramickou dlažbou. Vyměnit bylo třeba i stroje na loupání pohanky, které už připomínaly spíše muzejní exponáty. Nové zařízení mi pomáhal zkonstruovat spolužák Josef Gajdušek z Papratné. Dodnes se o stroje v mlýnici stará jako technik. Linka, kterou uvedl do provozu, zpracuje tři tuny pohanky za směnu. Dědeček František - blahé paměti - dal do své práce všechno, a přesto více než metrák za den nezvládl. Inu, pokrok je pokrok. Ale určitě by mi nezáviděl. Spíš by měl úpřimnou radost.
    ČETYNOVO PŘÁNÍ
    Často nás doma ve mlýně navštěvoval spisovatel Bohumír Četyna. Jezdíval do Trojanovic na chalupu, kde v klidu psával na psacím stroji. Na chalupě si sám vařil jednoduchá jídla z pohanky.
    Na první pohled vypadal starší. Lesklou holou lebku zdobilo v úrovni uší kolo stříbrných vlasů. Z pod malých obrouček drátěných brýlí mžouraly mladistvé oči, které i přes silnější skla působily vesele a štastně. Dokázal poutavě vyprávět. Mnohokrát jsme jej v létě poslouchali na dvorku u stolu nebo pod stromy. Líčil nám, jak z historických zápisů v archívech v Brně, Opavě, Vídni nebo Varšavě, kde čerpal náměty ke svým knihám o Valašsku, vyčetl, že pohanku lidé na severní Moravě pěstovali už v 15. století. Popisoval valašské recepty tak věrohodně, až se nám sbíhaly sliny.
    Bohumír Četyna si zvlášť oblíbil maminčiny pohankové rohlíky plněné jablky a ořechy, nebo i klíčkovou pohankovou krupicí. Zapíjel je bylinným čajem oslazeným pohankovým medem. "To bych mohl jíst každý den, Andělko," říkával.
    Protože maminka, která pracovala jako učitelka, mívala málo času, vymýšlela pro své čtyři děti jednoduchá a rychlá jídla. Většinou bezmasá z pohanky nebo pohankové krupice či mouky. Tvarohové knedlíky s pohankovou krupicí a s ovocem měly u nás doma vždy přednost. Chválilo je mnoho lidí, kteří jedli u našeho stolu. Vzpomínám si, jak se spisovatel Bohumír Četyna jednou zamyslel a povídá mé mamince: "Andělko, ty musíš napsat kuchařku." Léta plynula a jeho přání zůstávalo nenaplněno. Teprve když jsem jako čtvrtý mlynář rodu Šmajstrlů převzal pohankový mlýn, rozhodl jsem se všechny rodinné recepty shromáždit a dát jim podobu knihy.
     
    Pohankový mlýn Šmajstrla Pohanka kroupa 400g - Pohankový mlýn Šmajstrla s.r.o.